HomeAngličtinaČlánky o angličtiněVysokoškolské vzdělání bez odborného cizího jazyka

Vysokoškolské vzdělání bez odborného cizího jazyka

Tento článek je zamyšlením nad strukturou předmětů vysokoškolských studijních programů z hlediska začlenění výuky cizích jazyků a je určen zájemcům o vysokoškolské studium v jeho prezenční i kombinované formě, rodičům jako investorům takového studia, pedagogům a manažerům – metodikům, kteří dávají doporučení managementu vysokých škol. V neposlední řadě je určen i akreditační komisi MŠMT.

V souladu s platnou politikou Evropské unie pro oblast jazyků a snahou podporovat multilingvismus jako předpoklad zachování kulturní diverzifikace se jedná o téma nanejvýš důležité pro každý stát EU. Před všemi, kteří k praktickému naplnění těchto cílů mohou přispět, stojí nemalé úkoly a zodpovědná rozhodnutí.

 

 

 

Profil absolventa           

V dokumentech akreditační komise je odstavec charakterizující profil absolventa magisterského studia:

 „Absolvent musí mít kvality absolventa magisterského studia vysoké školy – schopnost samostatné odborné činnosti, schopnost analyzovat nejnovější trendy vývoje oboru, schopnost připravovat a podílet se na výzkumné činnosti.“

K aktivní aplikaci tohoto požadavku v praxi každého oboru je nutné, aby příslušný vysokoškolský studijní program připravoval své studenty nejen v obecném cizím jazyce, ale především v jazyce odborném. Je logické, že student nejprve musí zvládnout obecný jazyk na požadované úrovni a ve vyšším (obvykle 3. ročníku bakalářského studia) začíná jeho profesní odborná jazyková specializace. O tom, zda je možné výše uvedený požadavek akreditační komise naplnit a odpovídajícím způsobem připravit plány jazykové výuky, rozhoduje časová dotace v potřebné výši. Nízká časová dotace umožňuje pouze výuku obecného jazyka.

Role akreditační komise MŠMT je v tomto bodě zcela zásadní.

Vysokoškolské vzdělání se začleněním odborné jazykové přípravy

Existují u nás univerzity – a bohužel jich není mnoho – které nabídku odborného jazyka ve svém portfoliu předmětů důsledně uplatňují. Vede je k tomu jejich zkušenost s uplatnitelností absolventů na trhu práce. Tyto univerzity zásadním způsobem přispívají k rozvoji celých oborů, neboť jsou to právě jejich absolventi, kteří jsou schopni číst odbornou literaturu v cizím jazyce a analyzovat nejnovější vývojové trendy svého oboru. Pro své zaměstnavatele jsou aktivními členy týmů, kteří uplatněním svých klíčových znalostí a dovedností přispívají k budování aktuálního konceptu „učící se organizace“. Tento typ univerzit si zaslouží poděkování, neboť začlenění dostatečné časové dotace na výuku jazyků je věc nákladná a je otázkou promyšleného hospodaření s finančními prostředky. Mezi tyto univerzity patří např. VŠFS – Vysoká škola finanční a správní, která ve třetím ročníku bakalářského studia vyučuje odbornou angličtinu v souladu s oborem, který student studuje (marketing, finanční angličtinu, bankovní angličtinu, právo, IT, angličtinu Evropské unie, apod.). VŠE – Vysoká škola ekonomická zaměřuje svou výuku na výuku ekonomické angličtiny.

Vysokoškolské vzdělání bez (odborného) cizího jazyka

Naproti tomu jsou obory, kde byste výuku jazyka i obecného hledali marně, přestože si to daný obor přímo žádá. Zde si absolventi musí doplnit znalost jazyka samostudiem a obvykle v 5. semestru složit zkoušku z jazyka. O výuce odborného jazyka zde nelze vůbec uvažovat.

Specifika situace výuky jazyků na vysokých školách v ČR

Situace v České republice je natolik specifická, že mnohé vysoké školy musejí nabízet předmět angličtina pro začátečníky, který byl primárně určen studentům, kteří se na střední škole věnovali např. němčině či francouzštině. Tento předmět je však hodně navštěvován i tzv. věčnými začátečníky v angličtině a o naplnění výše uvedeného požadavku akreditační komise nemůže být ani řeči.

Odborné předměty vyučované v cizím jazyce

Mnohé vysoké školy nabízejí výuku některých předmětů v jazyce tak, jak je tomu v rámci konceptu CLIL (Content and Language Integrated Learning – tj. situace, kdy je (odborný) předmět vyučován přímo v cizím jazyce) v praxi školních vzdělávacích programů některých základních a středních škol. Na vysokých školách univerzitního i neuniverzitního typu by se zavedením či již existující výukou  (obvykle volitelných) předmětů v cizím jazyce však nikdy neměla těmito předměty nahrazovat skutečná jazyková výuka.

Možné důsledky nízké časové dotace pro výuku jazyků na vysokých školách

U těch vysokých škol, kde je nabídka časové dotace na jazyky nízká nebo dokonce žádná, dochází k několika zásadním rozporům:

  1. nepřipravují studenty na účast v zahraničních studentských výměnách (např. ERASMUS);
  2. nenabízejí studentům odbornou jazykovou přípravu nutnou pro pokračování v doktorských programech;
  3. nepřipravují studenty z hlediska odborného jazyka pro jejich perspektivní začlenění do studia MBA, popř. do tzv. programů Double Degree.

I zde platí, že se jedná o dvě strany téže mince: tyto univerzity na jedné straně ušetří finanční prostředky, ale na druhé straně je však nezískají.

Výhled do budoucnosti

Vývoj technologií jde dnes takovým tempem, že někteří odborníci začali hovořit o tom, že struktura povolání, na které dnes připravujeme studenty na vysokých školách, bude za 8-10 let velmi odlišná od současného stavu. Z toho jednoznačně vyplývá i změna v portfoliu potřebných znalostí a dovedností pro budoucí povolání. Jedno je však zcela jasné: bez znalosti odborného cizího jazyka se absolventi s diplomem z kteréhokoliv oboru na pracovním trhu jen těžko uplatní. V souladu s politikou EU pro oblast jazykových kompetencí občanů EU však jeden cizí jazyk zdaleka nestačí. Evropské dokumenty zcela jasně hovoří o druhém, popř. třetím jazyce, a o politice multilingvismu jako předpokladu zachování kulturní diverzifikace na evropském kontinentě.

Vysoké školy, které tyto trendy pochopí jako první a cíleně je budou uplatňovat ve svých učebních plánech, budou mít jasnou konkurenční výhodu!

 

 

Přidat komentář

Bezpečnostní kód
Obnovit

Go to top