HomeČlánkyZlepšení kvality výuky na evropských vysokých školách – I. část

Zlepšení kvality výuky na evropských vysokých školách – I. část

Expertní skupina na vysoké úrovni zabývající se modernizací vysokého školství předložila již v červnu roku 2013 zprávu Evropské komisi s názvem ‚Zlepšení kvality výuky na evropských vysokých školách‘ (Improving the Quality of Teaching and Learning in Europe’s Higher Education Institutions). Doporučení expertů mají zcela konkrétní obsah a zpráva ve svém závěru doporučuje celkem šestnáct oblastí, kterými by se vysoké školy měly zabývat. Educationonline přináší pro své čtenáře výběr toho nejdůležitějšího z výše uvedeného materiálu. Časový odstup od jeho publikování je pak dostatečně dlouhou dobou, abychom všichni společně mohli posoudit, do jaké míry je realizován v praxi. Zamysleme se tedy společně nad úvodními myšlenkami tohoto dokumentu.    

 

 

 

Ambice

Evropa se pyšní dlouhou tradicí vysokého školství, však až do 20. století se jednalo o vzdělání pro elity. Např. model vysokoškolského vzdělání v 19. století zahrnoval pouze 2 % tehdejšího obyvatelstva. Evropská unie však deklarovala ambiciózní cíl: do roku 2020 by 40 % mladých lidí mělo úspěšně ukončit vysokoškolské vzdělání. Takové rozšíření počtu vysokoškoláků má však smysl pouze v případě, bude-li doprovázeno viditelným odhodláním zajistit co možná nejvyšší kvalitu výuky tak, jak je vnímána všemi zúčastněnými. Tento imperativ je o to urgentnější, uvědomíme-li si značné podfinancování mnoha vysokých škol na jedné straně a na straně druhé diverzifikaci jejich povinností od funkce výzkumné organizace až po jejich aktivní angažovanost v procesu celoživotního vzdělávání.

Kvalita výuky a „umění učit“ v centru pozornosti

Je v zájmu všech, kteří zodpovídají za úroveň vysokého školství v EU, aby zajistili pro všechny současné i budoucí uchazeče o vysokoškolské vzdělání přístup k nejlepšímu možnému prostředí poskytujícímu vysokoškolské vzdělání. Vysoká kvalita výuky je základním pilířem takového vzdělávacího prostoru. Je politováníhodnou skutečností, že např. inspirativní příklady dobré praxe na poli výuky se dosud nestaly normou a že se v tomto sektoru setkáváme s varovnými příklady slabých stránek a empirických disproporcí, které by nadále neměly být považovány za přijatelné. Všeobecně řečeno, základní výzvou pro sektor vysokého školství je celková profesionalizace učitelů.

Zdůvodnění

Navzdory skutečnosti, že v posledních patnácti letech jsme byli svědky určitého pokrokového vývoje na mnoha vysokých školách, původní model výuky, pocházející již z 19. století, se zásadním způsobem nezměnil, přinejmenším ne na většině vysokých škol. Avšak kontext, v němž se vysokoškolské vzdělávání odehrává, se změnil dramatickým způsobem. Základním posláním vysoké školy je umožnit lidem, aby se učili. Obrovské změny počínající diverzifikací a specializací vysokého školství, technologické změny spojené s poskytováním výukového obsahu a výukových programů a masivní změny v přírodních vědách i v technologiích si logicky vynucují změnu pedagogických modelů. Ruku v ruce s tím je nutné si uvědomit, že ‚životnost‘ znalostí může být velmi krátká, neboť aktuálnost poznatků je přímo úměrná rychlosti a účinnosti vědeckého bádání a tempu společenských změn. V našem rapidně se měnícím světě jsou poznatky velmi ohroženy rychlým zastaráváním.   

Kvalitní výuka na evropských univerzitách je jejich základním posláním a základní odpovědností. Současně je kvalitní výuka výchozím předpokladem získávání vědomostí v procesu učení. Proto by se měl požadavek na kvalitní výuku objevit jako výrazná priorita všech institucí zabývajících se vysokoškolským vzděláním – měl by se stát každodenní skutečně prožívanou prioritou, nikoliv jen programovým prohlášením.

Absolvent, který prošel vysoce kvalitním výukovým procesem, má větší předpoklad stát se adaptabilním, sebevědomým, inovativním, podnikavým a zaměstnatelným v tom nejširším smyslu slova. Naopak, absolvent, který zažil pouze průměrnou či podprůměrnou úroveň výuky, ztratil hodně času i peněz a je ve velké nevýhodě na konkurenčním trhu práce. V mnoha případech je špatná úroveň výuky přímým důvodem, který odradí studenty od pokračování studia na vysoké škole.

Úkoly Evropské unie

Evropská unie si v tomto ohledu stanovuje úkol podporovat a stimulovat rozšíření příkladů dobré praxe ve výuce prostřednictvím vysokých škol členských států EU. Podaří-li se tento úkol splnit skutečně dobře, přinese to prospěch pro každého individuálního studenta, pedagoga, vysokoškolskou instituci, ale také pro EU jako celek. Bude to pro všechny zúčastněné představovat nový, extrémně působivý silný moment, který jako skvělý nástroj dobře poslouží při plnění úkolů v budoucím období.

Doporučený postup

Expertní skupina doporučuje následující postup:

  1. podnítit širokou diskusi o kvalitě výuky na všech vysokých školách všech členských států EU;
  2. identifikovat nejrůznější iniciativy, které posunou kulturu výuky na vysokých školách z úrovně stagnujícího neutrálu na zcela jiný rychlostní stupeň, který bude doslova nabit činorodou energii;
  3. primární odpovědnost za realizaci této strategie leží na bedrech orgánů zodpovědných za oblast vysokého školství v jednotlivých členských státech a na vysokých školách samotných, avšak je jejich společným úkolem přicházet s konkrétními návrhy, jak může Evropská unie podporovat vlády a zainteresované skupiny při realizaci nových, náročných a mnohem lepších modelů výuky.

Expertní skupina si uvědomuje skutečnost, že neexistuje jednotná definice vysoce kvalitní výuky a že proces výuky a učení je vnímán jako aktivita získávání poznatků z více zdrojů. Současně se však doporučení expertů soustřeďují na nejslibnější metody vedoucí k dosažení vysoce kvalitní výuky a na co nejefektivnější rozšiřování povědomí o nich (příklady dobré praxe).

Práce expertní komise je založena na následujících hlavních zásadách:

  • výuka je základním posláním vysokých škol a univerzit;
  • aktivní zapojení studentů je zcela zásadní v oblasti řízení, návrhu studijních plánů, rozvoje a hodnocení, zajištění kvality a přezkumného řízení;
  • při procesu definování akademického přínosu je nutné přehodnotit preferování výzkumu nad výukou a obě oblasti uvést do rovnováhy;
  • akademičtí pracovníci jsou zaměstnáváni nejen proto, aby vyučovali, ale aby vyučovali DOBŘE, a to v souladu s nejvyššími odbornými standardy;
  • klíčovou zodpovědností vzdělávací instituce je zajistit, aby akademičtí pracovníci byli kvalitně vyškoleni a odborně připraveni jako kvalifikovaní učitelé; nestačí, aby byli pouhými odborníky na určitý akademický předmět;
  • tato odpovědnost se dále rozšiřuje o odpovědnost vzdělávací instituce zajišťovat odborná (metodická) školení nově přijímaných učitelů a zajistit, aby měli přístup k uznávaným vzdělávacím kurzům pro učitele v počátečních letech jejich kariéry;
  • klíčovou odpovědností akademických pracovníků je, aby byli kvalifikováni pro vyučování a způsobilí vyučovat dobře.

Výše uvedené pojetí schopnosti vyučovat či ‚umění učit‘ má vysokou prioritu a je smluvním závazkem vůči studentům, kteří se stávají partnery v procesu spoluvytváření znalostí.

Dosažení těchto cílů bude vyžadovat pevné řízení vysokých škol a univerzit a přinese s sebou též finanční náklady. Veřejní i soukromí investoři na sebe přijímají závazek podporovat kvalitu výuky se stejným odhodláním, s jakým investují finanční prostředky do výzkumu. Oba směry jsou životně důležité pro hospodářský a sociální blahobyt Evropy.

 

 Literatura:

http://ec.europa.eu/education/library/reports/modernisation-universities_en.pdf


 

 

Komentáře  

 
#155 Merri 2018-04-18 09:51
Nice post. Ӏ waѕ checking cοnstantly tһіs weblog and I am impressed!

Extremely helpful іnformation sⲣecifically tһe remaining
part :) I deal ԝith sᥙch informatiοn mսch.
I useɗ to be looкing for this pаrticular informatiοn fօr
a vеry long time. Ꭲhanks ɑnd best of luck.



Feel free to surf tо my weblog - guong trang
tri navado (https://guongbi.com/tag/moc-treo-do-hit-chan-khong: https://guongbi.com/tag/moc-treo-do-hit-chan-khong)
 

Přidat komentář

Bezpečnostní kód
Obnovit

Go to top